Vedení kvalifikačních prací

V sociometrických metodách hodnotí členové skupiny ostatní členy, například pomocí nominací nebo číselných škál. Výsledné postavení jednotlivce ve skupině se často vyjadřuje prostým součtem získaných nominací či bodů, tedy určitým skóre popularity.

Taková skóre však bývají výrazně zešikmená a jejich interpretaci komplikují další vlastnosti sociometrických dat. Nabízí se proto možnost využít namísto klasického součtového skóre některý z modelů teorie odpovědi na položku (IRT).

Cílem práce by bylo navrhnout a empiricky ověřit vhodný IRT přístup ke skórování sociometrických dat a porovnat jej s tradičními metodami. Jednalo se o převážně psychometrický projekt s publikačním potenciálem, pro který byla vhodná alespoň základní znalost jazyka R.

Toto téma už bylo zadáno. Zůstává zde jako příklad dříve nabízených témat.

Techniky morfování umožňují vytvářet průměrné fotografie obličejů a systematicky měnit jejich vlastnosti. V předchozích projektech se ukázalo, že je možné vytvářet kompozitní obličeje na základě individuálního hodnocení atraktivity jednotlivých částí tváře a zkoumat tak, jak se představa atraktivního obličeje liší mezi lidmi nebo skupinami.

Tato metodika nabízí řadu dalších výzkumných možností. Lze například porovnávat preference různých skupin respondentů, sledovat význam jednotlivých charakteristik obličeje nebo vytvářet fotografie reprezentující různé typy individuálních preferencí.

Téma bylo určeno pro bakalářské i magisterské práce a konkrétní výzkumnou otázku bylo možné přizpůsobit zájmu studenta.

Toto téma už bylo zadáno. Zůstává zde jako příklad dříve nabízených témat.

Jedním z nejznámějších nástrojů pro měření divergentního myšlení je Guilfordův test nezvyklého užití (Alternative Uses Test). Úkolem testovaného je během omezeného času vytvořit co nejvíce neobvyklých způsobů využití běžného předmětu.

Nabízí se otázka, zda lze obdobný princip převést z vizuálního a verbálního prostředí do oblasti zvuků. Respondent by například slyšel neobvyklý zvuk a jeho úkolem by bylo navrhnout co nejvíce různých způsobů, jak mohl vzniknout.

Práce by se zaměřila na vytvoření takové auditivní varianty testu a na prozkoumání jejích psychometrických vlastností. Součástí projektu by pravděpodobně byl online sběr dat a porovnání nového nástroje s běžně používanými metodami měření kreativity a divergentního myšlení.

Toto téma už bylo zadáno. Zůstává zde jako příklad dříve nabízených témat.

U znalostních testů s výběrem z k možností se někdy používá korekce na hádání: za nesprávnou odpověď se odečítá 1/(k−1) bodu. Smyslem je omezit výhodu, kterou může testovaný získat náhodným tipováním. Tento způsob skórování však bývá pro testované nepříjemný a může zvyšovat nejistotu při rozhodování, zda na položku odpovědět.

Elegantní alternativou je systém, ve kterém se za chybnou odpověď body neodečítají, ale za položku ponechanou bez odpovědi získá testovaný 1/k bodu. Oba postupy přitom vedou ke skóre, která lze navzájem převést lineární transformací.

Cílem práce by bylo experimentálně porovnat oba způsoby skórování, zejména jejich vliv na prožívání testové situace, rozhodování respondentů a kvalitu získaných dat.

Toto téma už bylo zadáno. Zůstává zde jako příklad dříve nabízených témat.